CAVANSIT A PENTAGONIT – MODRÝ ZÁZRAK Z INDIE

Snad každý sběratel jednou zatoužil obohatit svou sbírku o alespoň jeden z těchto minerálů. Vždyť jejich barevný odstín je fantastický, i mezi desítkami jiných minerálů upoutá pozornost jak znalců, tak laiků. Jsou to navíc jedny z nejtypičtějších nerostů z Indie. A zmínil jsem se o tom, že jsou vzácné? Jak cavansit, tak pentagonit se sice vyskytují (údajně dle dat) i jinde než v Indii, ale v obou případech se bavíme o analyzovaném nálezu, kde byl „cavansit“ spíše okem neviditelnou oblastí než reálným vzorkem. V praxi se tak cavansit nikde jinde nevyskytuje a pentagonit zrovna tak.

Přitom je absurdní, že ani jeden z těchto minerálů nebyl v Indii objeven! Oba dva byly poprvé nalezeny v Oregonu, na lokalitě s názvem Owyhee. To je de facto jediné místo kromě Indie, kde byly tyto minerály opravdu okem viditelné, občas se nalezly i „celkem pěkné vzorky“. Ale v praxi… nikdy jsem z této lokality žádný vzorek neviděl. A kdybych někdy náhodou něco na prodej viděl…na obchodě se to neobjeví!

Cavansit¹ i pentagonit si jsou oba podezřele podobné. Oba mají jedovatě modrou barvu, oba jsou velmi vzácné, oba byly poprvé objeveny v Oregonu, ale oba se dnes vyskytují pouze v Indii. Ano, není to náhoda. Cavansit a pentagonit jsou totiž dimorfy² – mají sice stejné chemické složení, avšak jinou krystalickou soustavu – tvary jejich krystalů jsou zkrátka různé. To znamená, že pokud je pošlete na chemickou analýzu, nikdo vám nebude schopen říci, zda jim byl poslán cavansit či pentagonit – řeknou vám jen vzorec… O tom, jak je rozlišit ale až níže.

Název „cavansit“ vznikl poněkud kuriózním způsobem³. Zde je jeho chemický vzorec:

Ca(VO)Si₄O₁₀ · 4H₂O

Ca = CAlcium (vápník)

V = VANadium (vanad)

Si = SIlicium (křemík)

Ano. Nevymýšlím si. Cavansit byl pojmenován podle prvních písmen latinských názvů prvků, které ho tvoří. Poněkud bez nápadu, že? Co má taky člověk pořád vymýšlet…

Oproti tomu pentagonit má již v názvu penta – z řečtiny doslova „pět“. Jde o narážku na jeho typické krystaly s pěti jehlicemi.

Barva obou těchto minerálů překvapivě není způsobena mědí, ale právě vanadem. Právě charakteristický odstín je to, co dělá cavansit a pentagonit tak oblíbené mezi sběrateli – díky němu jsou tyto minerály nezaměnitelné – snad jen mezi sebou, k čemuž může velice snadno dojít, jak bude uvedeno níže.

Jak již bylo zmíněno, jedinou produktivní lokalitou cavansitu i pentagonitu jsou lomy Wagholi v okresu Poona, oblasti Maharashtra v Indii. Jen malé množství lomů zde produkuje cavansit a pentagonit a navíc jsou průběžně uzavírány z různých důvodů, jako je urbanizace, odkup pozemků anebo podemílání místních vesnic. Protože jsou tak tyto minerály dodávány pouze jedinou lokalitou na světě, jejich ceny neustále stoupají a považují se tak za investiční minerály. Tento jev mohu potvrdit z vlastní zkušenosti – prodejci z Indie skutečně na mezinárodních burzách zvedají ceny svých modrých pokladů a obecně bych řekl, že se cavansit (nebo jeho ještě vzácnější dimorf pentagonit) vídají jen na malém množství stánků.

Cavansit i pentagonit jsou někdy mylně zařazovány mezi zeolity⁴. Pravda je taková, že ačkoliv se cavansit i pentagonit vedle zeolitů velmi často vyskytují, ve skutečnosti se jedná o fylosilikáty…

Mnoho lidí má údajně potíže cavansit a pentagonit rozlišit – a máme s tím i osobní zkušenost. Jejich barevný rozdíl je totiž minimální a rozlišit je se člověk naučí až za čas. Mnoho lidí si rovněž povšimlo, že tento rozdíl se špatně zachycuje na fotografii – nejlépe jej lze tedy pozorovat naživo. Pro větší názornost pohleďte na detail fotografie ze začátku tohoto článku:

Jak je patrné, cavansit tvořívá spíše hrudkovité agregáty a má tmavší až tyrkysový odstín. Oproti tomu pentagonit mívá tvar spíše jehlicovitý (minimálně více než cavansit) a barvu nebesky až azurově modrou. Tento vzorek je unikátní právě paragenezí⁵ těchto minerálů. Žíly cavansitu a pentagonitu se totiž protnou minimálně a pokud ano, jsou taková místa unikátní!

Protože cavansitu i pentagonitu ubývá, jsou tyto minerály zajímavými pro všechny sběratele. Jejich ceny rostou každým rokem a doporučil bych všem zájemcům pořídit si je do sbírek, dokud je příležitost…

1. Někdy se v češtině rovněž píše s „k“ – „kavansit“

2. Obecně se říká polymorfy – více minerálů se stejným složením, ale různou krystalickou soustavou. Předponou „di“ (=“dvě“) naopak dáváme najevo konečný počet minerálů. Dalším příkladem látky tvořící polymorfy může být třeba oxid titaničitý – jeho polymorfy jsou rutil, anatas, brookit, a celá řada dalších – ač je mnoho z nich syntetických.

3. Ano, minerálů je tolik, že už nikdo nevěděl, podle čeho by se měly pojmenovat. Bylo třeba být kreativní (pozn. zdroj?)

4. Zeolity jsou skupinou silikátů (křemičitanů), které se ve velkém množství vyskytují právě v Indii.

5. Parageneze = doslova „vedlevznik“ – charakteristické spojení dvou minerálů, tj. minerály, typicky se vyskytující vedle sebe.